Noční přechod Javorníků

Dlouhou dobu jsme s bratrem plánovali přechod Javorníků jako další výlet. Osud tomu chtěl a letošní dovolenou trávíme v malebném městečku Karolince, takřka na úpatí Javorníků. Toto město dříve náleželo k Novému Hrozenkovu a neslo název Karolinina huť, dnes je již samostatným celkem a může se pyšnit sklárnou, fojtstvím s několika původními roubenými stavbami a vodní nádrží Stanovnice, kterou již od jejího zprovoznění v roce 1987 provázely potíže s průsakem vody hrází. 

Původně jsme plánovali přechod Javorníků na prostředek týdne, ale předpověď počasí nebyla nijak příznivá. Cestu jsme několikrát odložili pro možnost výskytu silných bouřek s přívalovými srážkami. Nakonec jsme se po zhodnocení předpovědí rozhodli vyrazit v pátek a celkový zážitek z cesty ještě umocnit tím, že ji absolvujeme v noci. Cílem bylo dosažení sedla Stratenec ležícího v nadmořské výšce 1055 m před východem slunce ve 04:41, abychom ho mohli zachytit časosběrem. Zároveň využijeme rozhlednu na vrcholu ke snídani. Důsledným plánováním a propočítáním cesty jsme došli k závěru, že na dosažení cíle vzdáleného 12 km od naší chaty by nám mělo stačit maximálně 3,5 hodiny čistého času.....

14.6.2018

• 20:00 Vše na cestu už máme připraveno, dle předpovědi by nemělo pršet a měla by být klidná noc. Sedíme u krbu v chatě a těšíme se na nadcházející kilometry

15.6.2018

• 00:28 Samozřejmě se stalo to, co nechcete, zaspali jsme půlnoc, a proto na trasu vyrážíme s bezmála půl hodinovou ztrátou. Nedá se nic dělat jde se, první část trasy vede od chaty přes město k vodní nádrži Stanovnice a dále po žluté značce až za osadu Stanovnice..cesta je z velké části asfaltová s pomalým stoupáním jenž je následováno mírným klesáním a proto doufáme že se nám podaří celou ztrátu dohnat.
• 00:50 Dorazili jsme na korunu hráze přehrady Stanovnice 521 m.n.m.. Je to úplně jiný pohled než za bílého dne. Hráz je nasvícená a trochu nám připomíná světelný most vedoucí odnikud nikam. Pokračujeme zleva kolem hráze po žluté značce až k rozcestníku u zastávky autobusu "Stanovnice - nad přehradou" a odtud dále přímo do Stanovnice. Cestu lemují pastviny pro ovce a dobytek. Sem tam naše výkonné čelovky sjedou do strání a v dáli se rozsvěcují oči zvířat, především krav, ovcí či vysoké zvěře. Všudypřítomné ticho narušuje jen zvuk našich kroků a štěkot místních psů.
• 01:15 Stojíme na prahu největšího stoupání u hájenky ve Stanovnici. Žlutá značka přechází vodu a pokračuje zprvu po silnici, posléze už lesem k vytouženému prvnímu vrcholu naší dvoučlenné výpravy, Frňovskému sedlu.Cesta je příjemně namáhavá a celkem konstantě stoupá. Zhruba v půli stoupání je rozlehlá louka, jdeme pomalým krokem a vychutnáváme si tu atmosféru, kolem se vlní vysoká tráva a ať koukáme na jakoukoli stranu, nevidíme nic...všude je jen tma a tráva, jako v Jurském parku " Do vysoký trávy neeee!!!"
• 02:22 Dosáhli jsme státní hranice u Frňovského sedla 930 m.n.m., začal foukat poměrně studený vítr a citelně se ochlazuje. Teplota spadla z původních 16°C na 12°C a něco nám dává tušit, že půjde ještě níže. Důležité však je, že jsme stáhli počáteční ztrátu a jsme zde načas. Před námi je pochod po hřebeni a pohodová cesta po červené značce, byť místy rozblácená od předcházejících dešťů.
• 02:53 Další doslova malý milníček Malý Javorník 1019 m.n.m. Vítr dále zesiluje a teplota klesá, naše nálada je však výborná a směle postupujeme směr cíl.
• 03:16 Další zastávečka, tentokráte na sedle Bukovina 985 m.m.n., cestou obezřetně sledujeme terén okolo a snažíme se vyhnout nečekanému kontaktu se zvířaty. Přeci jen obezřetnost je na místě.
• 03:30 Dokázali jsme to, jsme na Stratenci a dokonce i v plánovaném čase. Do slunce východu zbývá ještě více jak hodina času, ale na obzoru pomalu začínají prosvítat první mraky. Co nás ale netěší je silný vítr, který nabral na intenzitě natolik, že časosběr nepřipadá v úvahu. Teplota klesla už o 10°C. Jdeme se tedy dočasně ubytovat a posnídat na rozhledu. Máme s sebou deku, takže nám sice bude chladněji, ale s tím jsme počítali. Ohříváme si tedy, byť jen částečně, jídlo. Vítr je tak silný že unáší plamen vařiče mimo dno nádoby a jakýkoli ohřev znesnadňuje. Čekáme na úsvit. Když už nemůžeme časosběřit tak alespoň pořídíme pár snímků z ruky.
• 04:50 Celkem rádi vyrážíme z našeho úkrytu, těšíme se, jak se pohybem opět ohřejeme na provozní teplotu. Čelovky jsme schovali, světla je už dost. Před námi se otevírá scenérie jako z románu o králi medvědů. Zelená tráva, jalovcové porosty střídané smrkovo-dubovými lesy, už tu chybí jen ten medvěd, nebo ne? Asi 2 km od Stratence nacházíme přímo na cestě starší otisky medvědích tlap. Je to úžasný pocit, jak zde vše k sobě náleží, ticho, klid, zvířata, příroda, čistý vzduch....
• 05:26 Jsme tu, druhý cíl naší cesty, Velký Javorník s 1071 m.n.m. jsme úspěšně zdolali. Vítr utichá a z lesů kolem se zvedá pára, teplota citelně stoupá a mraky se trhají. Začíná být vidět slunce a vytváří úžasnou hru světel a stínů. Přesně proto jsme sem šli, vidět probouzející se Javorníky. Celou cestu s sebou neseme na batohu píšťalu koncovku, abychom horám složili poctu volnou improvizací...je to skvělý pocit...
• 05:40 Vracíme se zpět do sedla Gežov a odtud začínáme sestup z hřebene po zelené značce. Jak záhy zjišťujeme, zeleně značená cesta vede jinak na mapě a jinak v realitě, místy jsou odchylky dost podstatné. Jdeme tedy podle značení na stromech a doufáme, že dojdeme k Tísňavskému potůčku a odtud do Malých Karlovic. Cesta je krásná, vedená doubravami a skýtá nejeden úchvatný výhled do okolí Javorníků. Šlapeme klidně a vychutnáváme si ten úžasný pocit pohlcení okolní přírodou. Míjíme Tísňavský potok a pokračujeme dál, teď už po starší asfaltové silnici.

Malé Karlovice jsou vesnička, která čítá několik domků a chalup na úseku cca 4 km, je to jako by se tu zastavil čas, nebýt moderních automobilů, člověk by si pomyslel, že se octl na vesnici kolem roku 1980. U cesty stojí autobusové cedule ČSAD, u stavení traktor Zetor 25A, a na zápraží nejednoho z domů se vyhřívá kočka. Cesta se však zdá nekonečná, a protože ani jeden z nás neholduje asfaltové turistice, jdeme na rozdíl od předchozích km poměrně rychlým tempem. Cílem je stihnout vlak v 7:42 odjíždějící z Velkých Karlovic.

7:40 Odbočku na Miloňov těsně za Velkými Karlovicemi míjíme až teď a je nám jasné že kýžený spoj nestihneme, před námi je ještě něco přes kilometr cesty a nemáme chuť si kazit náladu nuceným během s nejistým výsledkem. Další vlak do Karolinky jede až v 9:52 a proto se poohlížíme po jiné alternativě. A vzhledem k faktu že jich moc není, vyhrává vyhledání autobusové zastávky a 20 minutové čekání na bus.

• 08:21 Nastupujeme do autobusu směr Karolinka a odtud pokračujeme zpět na chatu, kde už nás čeká naše rodina...

V nohách máme 29 km cesty průměrnou rychlostí 4 km/h, 1208 nastoupaných výškových metrů, 1200 naklesaných výškových metrů za celkový čas 6h a 53 (čas chůze bez odpočinku).

V CHKO Beskydy se na pomezí české a slovenské strany Javorníků vyskytuje i pár větších šelem, několik rysů, skupinka 5-6 vlků a výjimečně 1 - 2 medvědi.

Na počátku roku 2018 byly všechny tyto šelmy pozorovány u hraničního kamene v pohoří Javorníků v rozmezí 24 hodin. 

Přešli jsme Malý i Velký Javorník, překonali silný vítr a změnu teploty o 10°C...a to nejdůležitější splnili jsme si náš sen, přejít Javorníky v noci, tak přestaňte jen snít a jděte si splnit i Vaše sny.